Itálii si připomínám každý den. Ať už s pizza chlebem, tyčkami grissini či
focacciou. Tenhle „chléb chudých“, jak se mu říká, je tak jednoduchý, že upéct
ho je hračka. Trochu jsem bojovala s receptem – s kvasnicemi nebo
bez? Focaccia – původně chlebová placka
– má svůj původ v ligurské kuchyni. Tamní podnebí a vlhký vzduch kvasnicím nepřeje, aby
vzešly, a tak obyvatelé vynalezli placky bez droždí. Focaccia se pokapala
olejem a sypala solí. V dnešní době skýtá tento chléb nespočet možností,
ať už použijeme různé druhy bylinek, koření nebo oliv. Dnes se běžně těsto
připravuje z kvasnic, i já to tak dělám. Vozím si z Itálie pivní kvasnice –
lievito di birra – nicméně i z těch našich je výsledek bezchybný. Pozor
ovšem na mouku – ta česká prostě není ono.

Recept
300g italské mouky typu 00 nebo Manitoba – farina di grano tenero o manitoba
200ml vlažné vody – aqua tiepida
20g droždí - lievito
extra panenský olivový olej – olio extra vergine di oliva
špetka cukru - zucchero
lžička soli - sale
hrubozrnná sůl na posypání – sale grosso
rozmarýn - rosmarino
sušená rajčata – pomodori secchi
Do mísy vsypeme mouku, vytvoříme důlek, do kterého nalijeme vodu. Rozdrobíme droždí, přidáme cukr a necháme pár minut vzejít. Pak přidáme lžíci oleje a sůl a zpracujeme v těsto. Necháme vykynout min. hodinu. Těsto je lepkavé, což je v pořádku, pro usnadnění si můžete ruce potřít olejem. Jakmile je vykynuté, rozprostřete ho na plech vyložený peč. papírem na placku vysokou cca 1,5cm, prsty vytvořte do těsta důlky. Pokapejte olejem, posypte hrubozrnnou solí, rozmarýnem a dejte péct do vyhřáté trouby na 220°C přibližně na 20min. Do části těsta můžete zapracovat jakékoliv přísady, ať už olivy, sušená rajčata nebo kapary. Já tentokrát připravila s rozmarýnem a sušenými rajčaty.
Žádné komentáře:
Okomentovat